O škole

Základní umělecká škola (dále také ZUŠ) se nachází přímo v centru statutárního města Ostravy na Sokolské ulici. Budova školy byla v roce 1996 zrekonstruována a je zařazena mezi kulturní památky. Interiér objektu je řešen v původním secesním slohu s výjimkou půdní vestavby výtvarných ateliérů. Při své rekonstrukci byla pojata bezbariérově.

Budova školy

Nabídka uměleckého vzdělání

ZUŠ poskytuje základy vzdělání v oboru hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém. V současnosti má škola kapacitu 690 žáků a kromě hlavní budovy v centru Ostravy probíhá výuka také na pobočce v Ostravě – Lhotce.

Žáci naší školy získávají celou řadu ocenění na mnoha tuzemských i mezinárodních soutěžích a festivalech, např.:

Základem všech úspěchů žáků školy je především kvalitní zázemí zkušených, erudovaných a obětavých učitelů. ZUŠ sama organizuje soutěže, mezinárodní kurzy a různé kulturní pořady. Absolventi naší školy pokračují ve studiu na konzervatořích nebo na středních a vysokých školách s uměleckým či pedagogickým zaměřením, a uplatňují se v různých hudebních, tanečních a divadelních souborech. Jako kultivovaní a vzdělaní posluchači se rovněž významnou měrou podílejí na vytváření kulturního prostředí svého města.

ZUŠ vystudovalo mnoho vynikajících umělců, kteří se úspěšně zapojili do profesionálního života nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Pedagogický sbor

Výuka v ZUŠ probíhá ve kvalitním zázemí zkušených, erudovaných a obětavých učitelů. Pedagogický sbor je stabilizovaný, kvalifikovaný a věkovou strukturou vyvážený. Odborným zaměřením i počtem učitelů plně pokrývá šíři nabídky pro vzdělávání ve všech uměleckých oborech.

Řada učitelů se zúčastňuje odborných seminářů a rozšiřují si vzdělání nejen v rámci celoživotního vzdělávání, ale i formou studia na vysokých školách.

Mnoho členů pedagogického sboru působí rovněž na středních a vysokých uměleckých školách. Rovněž někteří vyučující aktivně koncertují či jsou jinak veřejně umělecky činní.

Koncertní sál

Historie školy

Více jak stoleté působení první veřejné hudební školy na Ostravsku, dnešní Základní umělecké školy, dokazuje nejen její výjimečnost, ale především přetrvávající kulturní a umělecké hodnoty. ZUŠ se stala vůbec první českou hudební školou na Ostravsku, což činí její podíl na profilaci ostravského hudebního života význačným a ničím nenahraditelným. Tehdejší úsilí o zpřístupnění hudby mladé generaci vycházelo z tradice významného skladatele Leoše Janáčka, jehož odkaz prostupuje veškerou činností školy po celou dobu.

Zakladatel školy, tehdejší Hudební školy Matice Školské, Eduard Marhula, Janáčkův žák, zřídil v roce 1907 v havířské osadě Mariánských Horách hudební učiliště. Do založení Hudební školy Matice Školské neměla Ostrava a její okolí žádné organizované české hudební školy. Tato škola tak představovala startovací impuls ke vzniku dalších hudebních škol na Ostravsku, vycházejících z Hudební školy Matice Školské a její janáčkovské tradice. Rozvoj hudebnosti a vliv těchto škol pak dokazuje zřízení konzervatoře, filharmonie či jiných hudebních institucí. Organizaci školy rozvinul na širokém základě další Janáčkův žák František Míťa Hradil (1898–1980), absolvent jeho kompoziční třídy na mistrovské škole pražské konzervatoře. Po Marhulově smrti v roce 1925 se stal jeho nástupcem v řízení školy. Svým moderním přístupem pokračoval v intencích utvrzování a prohlubování Janáčkovy umělecké tradice. Za jeho ředitelského působení se škola v roce 1935 přemístila z Mariánských Hor do centra Ostravy pod názvem Masarykův ústav hudby a zpěvu, jemuž ministerstvo školství udělilo právo veřejnosti za vynikající výsledky v hudební výchově a vzdělání mládeže.

V důsledku politických a společenských změn se v roce 1951 hudební školy dostávají do péče státu, s čímž souvisí také změna názvu na lidovou školu umění.

Důležitým mezníkem se stal rok 1953, kdy se vyčleněním hudebně-pedagogického oddělení vytvořil nový samostatný hudební školský typ Vyšší hudebně pedagogická škola, dnešní Janáčkova konzervatoř (výnosem Státního výboru pro věci umění č. 40.719/53 ze dne 14. srpna 1953), za přičinění hlavních iniciátorů R. Kubína, F. M. Hradila, V. Musila, V. Bělohlavého a M. Klegy. Ve stejném roce školu opouští F. M. Hradil a jeho nástupcem se od roku 1953 stala Jiřina Procházková, jejíž vedení lidové školy umění se opíralo zejména o tehdejší potřeby odborné hudební výchovy. Do tohoto období spadá výrazná změna zejména organizační povahy, a to přemístění školy do nových prostor na Sokolské třídě v centru Ostravy v roce 1961.

Moderním přístupem k vedení se vyznačoval ředitel školy od roku 1961 Erich Pazdziora, rovněž absolvent ústavu, který obohatil výuku o inovativní prvky a progresivní tendence. Dalšími nástupci E. Pazdziory ve vedení školy se v roce 1990 stali Jindřich Czerný, o 5 let později, tedy v roce 1995, Eva Košárková, kterou v roce 1998 vystřídal Aleš Vavrečka. Současným ředitelem školy je od roku 2007 Jaromír Zubíček.

Z novodobější historie školy zaujímá primární postavení výrazná rekonstrukce budovy z roku 1996. Historický objekt ZUŠ na Sokolské ulici byl zrekonstruován a zmodernizován, čímž nabídl zájemcům základního uměleckého vzdělání kvalitní výukové prostory. Ojedinělost školy je dána především koncentrací všech oborů vyučovaných v rámci základního uměleckého školství do jednoho místa (obor hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický). Rekonstrukce umožnila studium také handicapovaným dětem v podobě bezbariérového přístupu. Vyučování tak rázem začalo probíhat v pěti podlažích, např. v suterénu lze najít ateliéry pro práci s hlínou a užitou keramikou včetně keramické pece, ve střešních prostorách zase ateliéry pro malbu, grafiku apod. Škola v současné době nabízí široké spektrum oborů s osvědčeným kvalitním pedagogickým sborem.